Aktuálně jsem čtenářům webu v listopadu 2020 nafotil Hadí jeskyňku, protože na tomto webu chyběla.
Hadí jeskyně má na délku cca 8 metrů. Toť zatím vše.
Pro soukromou meditaci je tak akorát. Zachumlat se v zadní síňce do dek (pokud tam není zase lidskými hovádky zrovna načůráno, nebo něco horšího), zapálit vonnou tyčinku a rozjímat při svíčce, nebo po tmě.
Ve dne tu není úplná tma, protože sem dopadají odrazy venkovního světla skrze zalomenou chodbičku a když se člověk rozkouká, nelze rozhodně říci, že tu je úplná tma. Ale stačí zavřít oči a tma je hned, kdykoli :) A odevzdat se masivu rozpukaného vápence a prolnout s ním v duchu...
Vchod a předpolí jeskyňky Hadí (2020)
Jeskyně byla zkoumána již dávno, věhlasnými badateli jako byl Prix, Kříž a další, samozřejmě Absolon. Podle Skutila byla nazvána v r.1944 Kostelík, podle Simona z roku 1923 předtím Psí díra a podle Prixe z téhož roku jeskyně Užovčí.
Ve vchodu a hlavně na prostranství před jeskyní prováděl výzkum Archeologický ústav ČSAV Brno. V letech 2005 - 2006 byla na konci jeskyně při patě pukliny kopána sonda členy Speleologického klubu Brno s prolongací horizontálně 1,5m. Překvapením byl při sondážním odkrývání nález říčních sedimentů! Já zde ale detekuji komín a mnohem hlubší dutinu, která pokračuje jako jeskynní chodba okolo Pekárny dále ke Kůlničce!
Za vchodem jeskyně se po dvou metrech vstupní chodba stáčí vlevo a záhy opět do původního směru a končí ve vzdálenosti cca 8 m stěnou se znaky silné koroze, jež lze pozorovat i po stěnách a klenbách celé této jeskyňky. U pravého okraje stěny lze spatřit výrazná tektonická puklina. Několik jich také lze pozorovat před vchodem do jeskyně, vpravo.
Pár záběrů z této jeskyňky v 11/2020 s různým nastavením:
