V neděli 23.4.2017 se opět, jako každý rok, otevřela Ochozská jeskyně pro veřejnost a já za poklusu, tak jako již poprvé před více lety, abych prohlídku nezdržoval, rychle jeskyni fotil alespoň "z ruky", tentokrát však s výkonnějším světlem v ruce (asi 6000 lumenů). A nezbývá, než potvrdit, že Ochozská jeskyně je mnohými speleology právem považována za nejkrásnější, především pro bohatou výzdobu stropů úzkými krápníky, zvanými brčka.
Vchod do Ochozské jeskyně 23.4.2017
Jeskyně se nachází v jižní části Moravského krasu, mezi vesnicemi Ochoz a Hostěnice. Její dosud objevená délka činí necelých 1800 m. Další větší objevné práce zatím prakticky stagnují (poslední zásadnější objev je datován cca 1923) a je veliká škoda, že v příslušné speleologické skupině není větší elán, protože tato, na poměry jižního krasu obrovská jeskyně nadále skrývá velmi mnoho tajemství. Některá na tomto webu uvádím, viz levé meníčko, nebo sekce záhady.
Není dosud více prozkoumána například zasedimentovaná skalní klesající chodba, v níž tekoucí vody komunikovaly s protější jeskyní Netopýrka. V jejím nejnižším bodě, kde také protékají vody nedalekého Hostěnického potoka, totiž byly posléze vody z Ochozské jeskyně zachyceny. Není toho prozkoumáno daleko více, ale o tom nechám hovořit konkrétně a přesně kolegu Josefa Pokorného v mnoha dokumentech, které na tomto webu naleznete.
V období posledních let nám postupně přibývá díky pečlivé a trpělivé povrchové práci stále jasnějších indicií o existenci celého dalšího - Horního patra Ochozské jeskyně, jakéhosi Labyrintu II. Ten se podle chování průtoku vod z Hostěnického propadání větví v oblasti Vilémova údolíčka, směrem k Hádecké Estavele, až s napojením také na nyní známé prostory Ochozské jeskyně, ovšem s dosud neznámým pravděpodobným přepadovým systémem, tvořícím pro toky podzeních vod vyhybku.
Díky odbornosti, především kolegy geologa L.Slezáka, a znalosti zdejší tektoniky, geomorfologie, letitému sledování hydrografie, ale i důkladnému společnému telegnostickému průzkumu, se nám pozvolna začíná celá skládačka záhad uzavírat s velmi překvapivými a nadějnými výsledky, které budeme publikovat postupně tak, jak začnou nabývat konkrétních podob. Přitom nám výrazně napomáhá i určování hloubek vod a dutin při alternativních metodách. Věřte, že se musím hodně brzdit, abych tu již neprozradil více. :)
Ale něco přece. Koncem června 2021 dochází k povodňovému stavu Hostěnického potoka díky několika velkým dešťům, bouřkám. Z Ochozské jeskyně vytéká 2x více vody než při běžném jarním tání. Stejné množství, cca 160 litrů/min, odchází do dosud neznámého podzemí za Hostěnickým propadáním, kdy se potok rozlil a protože ponor č.1 nestíhá pobírat vodu, ta pokračuje až pod Říčánkovu skálu, aby využívala většinou neaktivní ponor č.2. Při pohledu na dravý tok mne napadlo zkusit detekovat virgulačně jeho neznámé pokračování. To těsně obcházelo průzkumnou šachtu v Říčánkově lomu a dále protínalo našich několik bodů, které jsme ověřili virgulačně ve třech osobách již dříve, a také nám je potvrdil exaktně georadar v prosinci 2019. Nyní jimi tedy proudí povodňová voda a pokračování detekuji přes Kamenný ponor a Seniorský závrt až směrem k Hynštově ventarole, ale před ní se stáčí již do systému Nové Ochozské jeskyně.
Instagram - videozáběry povodně, natočil jsem 27.6.21
Co průzkum desítky let brzdí? Mezi smutné a nepochopitelné okamžiky patří i ten, kdy například po náročném znovuvystrojení Ochozské jeskyně elektrickými rozvody proudu, které elektrikáři repasovali včetně rozvaděčů, nepochopitelně rozhodla tehdejší CHKO k odstranění všech těchto vnitřních rozvodů a rozvaděčů! Tím nejenom zmařila velikou a nákladnou práci mnoha lidí, a znemožnila nasvícení částí jeskyně při vyjimečných veřejných prohlídkách, ale velmi přibrzdila také mnohé průzkumné práce v jeskyni, kdy je elektřina velmi potřeba, např. při čerpání vod. Nad některými kroky a rozhodnutími rozum zůstává stát!!! Opravdu asi nezbývá než kroutit hlavou a zatnout všechny zuby a vydržet, než některé osoby opustí své funkce a působiště. Více o těchto podivnostech vzpomíná kolega Josef Pokorný ve svých spisech, na něž tu také na webu odkazuji a v mnoha PDF dokumentech jsem je sem v rámci historie objevů zařadil. Nutno podotknout, že dnešní spolupráce s CHKO je již na solidní vstřícné úrovni, ale nových rozvodů elektřiny se Ochozská jeskyně těžko dočká... To by se muselo změnit opravdu hodně věcí nebo lidí.
První archivovaný zápis se o Ochozské jeskyni zmiňuje v roce 1830, ale to již byla nějakou dobu známa. Následuje delší historie postupných objevů, kdy po prvních 660 m byly postupně objevovány další prostory například odčerpáním sifonů, zatopených trvale vodou. Ta bývá v jeskyni velmi aktivní. V délce 1000 m jí protékají občasné povodňové vody Hostěnického potoka, které pokračují až k vývěrům Říčky pod vrchem Lysá. Při vyšších průtocích přes 20 l/sec však nestačí odtékat trativodnými kanály Ochozské jeskyně a přebytečná část vody pak vytéká hlavně po jarním tání přímo mřížemi jeskynního vchodu do Hádeckého údolí, kde vtéká do povrchového koryta Hádecké Říčky.
Protože tuzemské poměry dobrovolnické (byť profesionální) speleologie nelze bohužel vůbec srovnávat s jinými zeměmi, např. s Itálií, kde jsou speleologové přímo financováni státem, také skupina skupina ZO 6-11 si potřebuje na své vybavení a činnost "přivydělat" a tak již v minulosti započala příležitostně 1-2x ročně organizovat veřejné prohlídkové dny.
Využijte příští den pro veřejnost: web ZO 6-11
Podle množství příchozích zájemců jsou každou půlhodinu tvořeny skupinky, odváděny průvodci – speleology do jeskyně skrze její užší vstupní část, zvanou Hadice. Za Hadicí následují hlavní prostorné dómy o délce cca 250 m. Na stropech se třpytí stalagmitická krápníková výzdoba, ale také sintrové kůry ve tvaru vodopádů, baldachýnů a kup. Pokračuje Nová Ochozská chodba o délce asi 570 m oproti toku Hostěnického potoka směrem k propadání. Snížené stropy pak tvoří dlouhé plazivky a několik polosifonů včetně chodby plné krápníků. V blízkosti těchto míst se návštěvníci nachází téměř 70 m pod povrchem a pak pokračují stejnou cestou zpět, přičemž již míjejí další nejméně dvě skupiny. Zájem je vždy veliký – neobvyklou příležitost jednodenního vstupu v minulých letech využívalo až 700 zájemců.
Stálo by za zvážení, jeskyni otevřít častěji a při té příležitosti oslovovat všechny zájamce o spolupráci a pomoc při objevných pracích, znovu zavést elektřinu (zafinancuje CHKO která původní novou instalaci zničila) a především začít opět s dalším aktivním průzkumem v širší spolupráci s odborníky i mimo vlastní skupinu. V Ochozské jeskyni již mnoho let probíhá ve světě ojedinělý speciální výzkum, sledování a vyhodnocování skapových vod (které poslední roky prakticky nekapou). Ale to je téměř všechno. Není to škoda???
Několik záběrů jenom z ruky:
Jeskyňáři se střídají v provázení a pod přístřeškem šlo zakoupit i pohlednice.
Míjející se skupiny ve vstupní části zvané Hadice.
Vnitřní konec Hadice - vstup do prvního dómu.
Zadní partie jeskyně. Fotky jsou spíše na přeskáčku... :-)
Základem je silné pořádné světlo, potom to tak nafotíte i bez stativu. Ten jsem ani nevytahoval, při veřejné prohlídce nebyl čas na nasvěcování a stativové focení. Modravé odstíny např. vpravo vylezly díky bočnímu svícení LED čelovkou chladnějšího zbarvení.
Na všechno mi to jedno ruční světlo taky zdaleka nestačilo, dómy Ochozské jeskyně jsou opravdu monumentální.
A to je stále podstatná část zasedimentována!
Světlo jsem měl hodně silné ale stejně zůstala i temnější málo nasvícená místa bohužel.
Proto se v záběru objevuje i nějaký ten šum a nežádoucí barevné pixely... Pro účel webu se s tím ale kdovíjak retušovat nebudu.
Měřící aparatura pro skapové vody.
Podstatná část prostor zůstává zasedimentována a nánosy skrývají nejspíše i další dosud neznámé odbočky a pokračování!
Evropský unikát - stropy porostlé bezpočtem brček!
Kdo nezná dnes použitelné efekty při upravování fotografií, nechápe, jak jsem mohl baterkou nasvítit tak dlouhé celé prostory :)) Já to tu ale prozrazovat nebudu, každý ať si taky projde tu dlouhou náročnou cestu, než na to přijde.
Svíceno žlutavějším světlem a z boku šel něčí svit LED čelovky chladnějšího modravého odstínu, ale mě se ty
sytější barvy líbí - přece nemusí být podzemí včetně krápníků stále jen fádně šedivé nebo špinavé :)
"Srdce" Ochozské jeskyně...
Chodbička svádí vodu při povodních dosud neznámým pokračováním až pod protější Netopýrku...
Ven se vůbec člověku nechce!
Další čekající návštěvníci...
Během několika let se krajina až překvapivě mění...
