Švédův stůl je téměř 30 m dlouhá říční jeskyně s oknem prolomeným na povrch stráně. Nachází se 11 m vysoko, v místě sníženého skalního hřbetu. Téměř celá je osvětlena denním světlem a je víceméně průchozí. Jeskyně je známa nálezy pozůstatků neandrtálského člověka (světoznámé Ochozské čelisti). V roce 1964 byly nalezeny v chodbičce za "oknem" také dva fragmenty lebky tohoto člověka. Jeskyně je chráněna - je součástí přírodní rezervace Údolí Říčky.
Jeskyně si nadále zachovává četná tajemství. Před jejím dnešním otvorem se nacházel rozměrný balvan přibližně 4x4 metry, díky nemuž a pověsti o Švédech, kteří "na tomto kamenném stole hodovali posazeni okolo, to co ulovili nebo zrekvírovali v okolí" získala jeskyně svůj název. Rozměrný balvan - relikt spadeného původního stropu jeskyně před jejím dnešním portálem, víceméně překážel v průstupu vchodem, a také v detailnějším průzkumu badateli Martinu Křížovi. Jak uvádí badatel Dr. Rudolf Prix, balvan překážel v úklidu a průzkumu jeskyně, a tak jej nechal rozstřelit a úlomky shrnout níže (dnes po nich nejspíše stoupáme k portálu této jeskyně). To je důvod, proč tam ten balvan "stůl" dnes již není. Dle Prixe našel Kříž pod rozstřeleným balvanem zbytky recentního (současného) člověka. Badatel Kubásek měl totiž pod balvanem schovanou lopatku, kýbl a starý kabát...
Po vyklizení jeskyně Dr. Kříž nejdříve ohledal průkop Černého a Kubáska. Průkop je označován jako "Malá síňka" v originále "Kleine Halle". Prix uvádí, že Kříž "nechal tu za oknem puklinovitě pokračující jeskynní chodbu otevřít až na povrch". Není jasné, zda tu chodbu otevřeli sondou z Ochozského žlebu, nebo nechal dělníky prohrabat se náplavami. Náplav tu je podobně, jako v okolních jeskyních s původně vysokým portálem veliké množství! A také těch nálezů v nich! Dr. Martin Kříž uváděl: "V létech 1886 a 1887 jsem usazeniny v předsíni, tunelové chodbě a poté i ve vedlejší dutině prohlédl a vykopal. Přede mnou v této jeskyni nikdo ani lopatkou nerýpl. Náplavy byly neporušené, vykopávky byly svědomitě provedeny a posuzování nálezů se provádělo dle vědeckých základů"...
V Časopise turistů se zmiňuje o Švédově stole ve svém článku "Na Říčkách" J. Skutil v roce 1944. Ve stejném časopise vyšel r. 1947 článek R. Prixe, nazvaný "Badatelské vyhlídky v jižní části Moravského krasu". Zde právě Prix popisuje rozstřelení hladkého balvanu před jeskyní Švédův stůl Křížem a nález Kubáskových zbytků. A stejný článek vyšel i ve "Svobodných novinách" v témže roce 1947. K důkladnému obnovení výzkumu dochází v letech 1953 - 1955 brněnskou pobočkou ČSAV při průzkumu pravěkého osídlení v Hádeckém žlebu a přilehlém okolí. Moravské zemské muzeum (ústav Anthropos) práci publikovalo r. 1962 pod názvem "Die Erforschung der Höhle "Švédův stůl", financován odborným ústavem v bývalé NDR. Další detaily o historii a průzkumech, viz naše PDF.
Pár záběrů z ruky:
Jeskyně Švédův stůl - pohled na vstupní portál
Pohled vchodem do jeskyně Švédův stůl
- venkovní listnaté stromy měkce zbarvují interiér jeskyně do zelena
Pohled portálem s jiným světlem a nastavením. Vzadu - průlez nad jeskyni ven.
Pohled ven bez blesku - zelené světlo z venkovního listí zbarvuje interiér jeskyně...
Pohled portálem ven s přisvícením, na způsob HDR.
Efekt nebo způsob vícenásobné složené expozice (HDR) mám moc rád, když se to vychytá, tak nic pak není přesvícené,
ani temné. HDR = vysoká dynamika citlivosti, přiblížení se způsobu, jakým vidíme přirozeně našima očima, zatím co
světelné snímače fotoaparátů zatím stále tak širokou dynamiku bohužel nemají. Princip efektu HDR je založen na
použití vícenásobné expozice, přičemž je následně složen záběr s výběrem bez bíle přepálených a nebo přehnaně
temných míst a vše vystoupí přirozeněji, vše je pěkně vidět a pěkně vykresleno...
Průlez nad jeskyni ven
Plocha vápence nad portálem jeskyně je nápadně hladká. Spekuluje se, zda ji ohladil kdysi ustupující ledovec.
.
Pohled přes onen hladký okraj nad portálem, a zadní průlez nad jeskyni.
Archiv Anthropos: Vzácný pohled na portál před vyklizením!
Podlaha jeskyně jsou opět sedimenty, velmi vysoké mocnosti! Ale o tom pak v dokumentech v levém meníčku.
Malý symbolický stromek vlevo je trochu velikostně matoucí, mělsem jej vyretušovat pryč.
Josef Pokorný - řez jeskyní Švédův stůl, 2009
Josef Pokorný - předpoklad skalního dna jeskyně Švédův stůl, 2009
Josef Pokorný - detekce dutin pod jeskyní Švédův stůl, 2009
Dutiny mohou být pokračováním vedlejší jeskyně Málčiny
Dr. Vaňura - Švédův stůl, 1999
L.Slezák - předpoklad geol. vývoje j. Švédův stůl, 2009
Další zajímavé dokumenty, které dlouhé roky shromáždil a sepsal hlavně kolega Josef Pokorný a další naši kolegové jeskyňáři, a publikovali postupně na CD ročenkách, pak umístili ke shlédnutí pro širou veřejnost na serveru Speleo.cz do sekce Archiv.
Pro snadnější přístup zrcadlím některé dokumenty v samostatných PDF souborech také zde v meníčku vlevo nahoře, protože na serveru Speleo.cz zatím není možné si jednotlivé dokumenty z celé "databáze" vytáhnout. Člověk tam může pouze prohlížet celé obsáhlé ročníky. Jenomže například pro hledání informací o Švédově stole by prakticky musel projít celých 10 let databází, tedy ročenek, což je nepraktické a zdlouhavé. Dal jsem si tedy práci a jednotlivé příspěvky vytáhnul a také opravil gramatiku, odstavcové uspořádání, odstranil rozdělovníky atd. pro vás, všechny nadšené badatele, i milovníky záhad a jeskyní a Moravského krasu.
Proto si dovoluji ony dokumenty pro veřejnost "zrcadlit" i na tomto webu - serveru, přičemž jednotlivé autory tam vždy uvádím. Jejich přáním bylo a je, "aby to někde nezapadlo to jejich pachtění v propadlišti věků", a byli nadšení, když server Speleo.cz jejich práce v roce 2018 zveřejnil k nalezení a dispozici pro veřejnost, kterou to zajímá: Archiv.
Tento můj web www.speleozahady.cz je dalším vstřícným krokem, aby prostě byly tyto informace jednoduše k mání všem.
Prohlédněte si tedy další velice zajímavé dokumenty o historii, i současných objevech - v meníčku >> vlevo nahoře << ...