Ladislav Slezák 2014:
Naše seniorská skupina SE–3 (R. Cendelín, J. Pokorný, L. Slezák), jako součást skupiny ZO 6–12, provádí již po několik let telegnostické mapování v prostoru mezi Hostěnickým propadáním, ponory Říčky a Kamenným žlíbkem. V roce 2014 jsme se konečně „prokousali“ k západnímu okraji plošiny a společně stanuli na hraně údolí nad vchodem do Ochozské jeskyně.
Nádherný podzimní den 9. prosince 2014. Trasovali jsme severojižní profil a virgule nám vytrvale vnucovaly neuvěřitelně rozsáhlou anomálii. Její šířka ukazovala 71 m! Osa ohromné plochy směřuje k východu. Vymezujeme její severním okraj a pak i jižní. Oba průběhy pečlivě zaměřujeme, abychom je mohli vynést do celkového plánu v měřítku 1 : 1 000.
Bezradně stojíme znovu na hraně údolí a dohadujeme se, jestli jsme do kamenité a velmi neprostupné stráně vůbec schopni nastoupit, aniž bychom riskovali, že si přivodíme nějaké zdravotní komplikace. Kam a v jaké šířce pokračuje anomálie do svahu nad Ochozskou jeskyní? Vkrádají se i pochybnosti, jestli přece jen nejde o průmět Hlavních dómů Ochozské jeskyně. Virgule tvrdošíjně a opakovaně signalizují vodní prostředí v celé šíři. Hostěnický potok za bránou jeskyně není slyšet.
L. Slezák sestupuje do svahu pod hranu údolí, do míst, kde se vyskytují fragmenty staré erozní úrovně, tedy v nadmořské výšce kolem 360 až 370 metrů. Orientačně sleduje vrstevnici k jihu. Široká anomálie, jak se zdá, se úží, její podélná osa však zachovává západní směr. V úrovni vrstevnice náhle anomálie končí a je přeťata novou linií směru SV o šířce kolem 6 až 8 metrů. V tomto koridoru náhle L. Slezák naráží na zajímavou lokalitu. Ostatní členové skupiny k ní sestupují.
Ladislav Slezák, znovuobjevitel Seniorské jeskyně (foto J.Pokorný, 2014)
Ve svahu, pod hranou svahového kužele je portál jeskyně. Krásně modelovaná oblouková klenba má v odhaleném profilu šířku asi 4 metry a zapadá do masivu na délku asi 3 až 4 metry, kde se přimyká k sedimentární výplni. Pečlivě zkoumáme masiv klenby a marně pátráme po jakémkoliv označení. Bez výsledku. Pokoušíme se o malou rekonstrukci. Je evidentní, že samu lokalitu objevil neznámý obyvatel patrně Hostěnic na základě hledání vhodného místa k vybudování frontového úkrytu na jaře roku 1945. Uvolnil vstup pod klenbu a v hloubce kolem tří metrů srovnal dno do plošinky. Vytěžený materiál (většinou kusový) vyskládal do ochranné zídky, která byla v terénu dokonale ukrytá případným pohledům. Je možné, že lokalita byla objevena jako nenápadná ventarola v zimě roku 1944 až 1945. Žádné stopy po mladší průzkumné činnosti na lokalitě patrné nejsou.
Provedli jsme fotodokumentaci a pracovně jsme jeskyni pojmenovali Seniorskou. Již dnes odkrytá část splňuje kriteria pro uvedení do evidence JESO jako 1426A. Bližší údaje zatím z pochopitelných důvodů neuvádíme. Objev této lokality považujeme za vánoční dárek pro naši mateřskou ZO 6 – 12, aby ji bylo možno zařadit do souboru lokalit pro budoucí speleologický průzkum.
Samozřejmě nás zajímalo, jak se jeskyně Seniorská projevuje telegnosticky v terénu. Projevuje. Za klenbou pokračuje suchý koridor do vzdálenosti kolem 50 metrů (v šířce 7 – 6 m), aby se napojil na velkou anomálii, kterou jsme mapovali. Ukazuje se, že naše teorie erozní úrovně v nadmořské výšce 360 až 370 m je podpořena indikacemi jeskynních dutin, které však byly do značné míry devastovány klimatickými procesy v pleistocénu (mrazové destrukce, ústupy svahů i s portály jeskyní). V koncové modelaci svahů se patrně uplatnily i mohutné sesuvy svahových osypů v místech kde strmost stabilizační křivky překračovala úhel 45°. Dokladem by mohly být i tak zvané „Hallstattské sutě“, které při archeologických výzkumech zachytil B. Klíma před vchodem jeskyně Pekárny. Stabilizace svahů patrně nastala postupně až s nárůstem vegetačního pokryvu.
Seniorská jeskyně v Hádeckém údolí
Aktualizace v lednu 2019:
Přicházíme znovu k Seniorské jeskyni, upřesňujeme její pokračování od Abri do svahu vzhůru.
Telegnosticky potvrzuji původní záměr kolegů z roku 2014 a doplňuji o určení hloubek.
Aktivita skutečně navazuje svahem na výše (dříve již) popsanou širokou plochu (reakce kolegů), kterou rovněž potvrzuji (ovšem ne jako reakci na vodu ale jenom na dutinu) a doplňuji určením hloubek, a to od horní ploché roviny terému takto: Strop velmi široké dutiny v hloubkách 9 až 12 m (na různých místech, ale převážně 11 m). Dno či podlaha dutiny: 10 až 14 m. S tak širokou a souvislou reakcí a tak širokou detekovanou plochou jsem se ještě dosud nikde nesetkal. Když jsme čerstvé přeměření sdíleli telefonicky s nepřítomným kolegou geologem L.Slezákem, neváhal s nadšením ještě rovnou v telefonickém hovoru vysvětlovat, že geologicky taková anomálie možná je, a to tak, že díky bočním tlakům na dvě oddělené desky se tyto mohou rozestoupit od sebe podobně, jako dva listy kartonu, na něž by se tlačilo (byly by svírány okraji proti sobě). Tato geologická úvaha vychází po předběžném vyloučení dlouhodobého vlivu toků vody v této nadmořské výšce z hlediska místní geologické historie. Voda se v této výši již nenacházela, neprojevila, a tak nejspíše nemohla vymodelovat tak širokou dutinu a proto se přikláníme k teorii vertikálního rozestoupení desek...
Seniorská jeskyně - s kolegou Milanem Ježem přeměřujeme šířku abri.
Využil jsem mrazivého počasí a podíval se na abri Seniorské jeskyně termokamerou.
Termokamera potvrdila o až 6°C vyšší teplotu uvnitř vchodu jeskyně oproti mrazivému okolí.
Domnívám se, že vchod jeskyně není až tak hluboký, aby "závětří" vytvořilo až tak veliký teplotní rozdíl.
Seniorská jeskyně termokamerou (leden 2019)
Termogramy v PDF:
Celek Střed Levá strana Pravá strana
Video (HD):
Seniorská jeskyně termokamerou - leden 2019