Aktualizace 3.9.2024:
Léto 2024 - Ladislav Slezák slaví DEVADESÁT!
Aktualizace 26.12.2022:
Nejstarší člen, Josef Pokorný, nás a tento svět dnes ráno v nedožitých 90ti letech opustil.
Bude nám velmi chybět jako archivář, neúnavný pisatel, badatel a také poctivý a férový kolega a přítel, zakládající si na lidských hodnotách, s velikým srdcem, se kterým celý život neúnavně bojoval za pravdu. Ještě prakticky před 2 lety nás vozil za Ochoz, blíže naší lokalitě a čekal na nás trpělivě v autě. Nezapomenutelné jsou i naše ranní porady v jeho království desítek šanonů a literatury a velikých map, které se roztáhly přes celý stůl, aby se nad nimi společně dedukovalo o geologických a jiných širokých souvislostech a společném dalším postupu v bádání a hledání neznámých prostor. Naštěstí jsem naše porady hodně dokumentoval, a tak společné poznání je uchováno, ale co je to platné...
Josef až do posledních měsíců, které trávil v nemocnici, neúnavně sepisoval další texty, a vylepšoval mapy z podkladů, které jsme mu každý týden nosili nebo posílali mailem. Jeskyňářem aktivním byl tedy přes 40 let, a přinesl a rozšířil poznání o jižní části Moravského krasu, jako jen málokdo. Byl opravdu "dědek praštěný jeskyněmi", jak mu to řekla již před lety jeho žena, až do poslední chvíle a naplno. Problematikou jižní části zejména kolem Ochozské jeskyně Josef doslova žil a nadále zůstane žít přinejmenším v našich myslích!
Děkujeme za všechno!
27.12.2022 Děkujeme Antonínovi Tůmovi z CHKO za přidání nekrologu do aktualit webu http://www.strazcichkomk.cz/home/zpravy
Josef Pokorný - Jak to všechno začalo: (dám nyní slovo skupině SE-3):
Úvodní informace o tom, jak jsme při našich výpadech do krasu hledali vhodný systém postupů při našem amatérském výzkumu krasu a také způsob, jak s nimi seznamovat speleologickou veřejnost.
Psal se rok 2006, podzim, když jsme se my tři (Josef Pokorný, Ladislav Slezák a Richard Cendelín) náhodně v krasu setkali a od tohoto setkání se začala rozvíjet naše spolupráce a smysluplná výzkumná činnost geologického krasového masivu pod vedením L. Slezáka. Soustředili jsme se především na jižní část Moravského krasu. Proč? Protože jsme došli k názoru, že celý kras byl v průběhu věků jedním celistvým organismem a jeho jižní část je klíčem k poznání odvodňování Moravského krasu v průběhu uplynulých věků.
Nejprve to byly jen poznatky, které jsme na svých výpadech získávali a které jsme se snažili nějak zaznamenat a předat speleologické veřejnosti k využití. Nicméně, hledali jsme motivaci – co přesně v krasu zkoumat, a jak na to jít. S řadou našich poznatků jsme seznámili speleologickou veřejnost a chtěli jsme se dále realizovat.
Když se získané poznatky a materiály začaly rozrůstat a hromadit, vznikla naše Edice SE – 3, ročenky našich poznatků (viz: Archiv), které vám prezentujeme již letos desátý rok. Při svých amatérských výzkumech jsme ale stále hledali způsob práce, systém zpracování výsledků a způsob jak tyto výsledky vám, tj. speleologické veřejnosti, nejvhodnějším způsobem předat.
Kromě naší Edice SE – 3 jsme Vás seznamovali s výsledky naší práce na setkáních Speleofora, v časopisu Speleo, pomocí posterů, prezentovaných na Speleoforech a všemi možnými způsoby a prostředky, které se nám podařilo realizovat. Při tom jsme hledali způsoby, jak pracovat, aby naše výsledky byly seriozní a použitelné. Postupně jsme si vytvářeli smysluplný pracovní systém a způsoby jeho dokumentace.
Časem se nám začaly poznatky profilovat a začínalo být jasné, že nejpozoruhodnějšími poznatky jsou ty, které L. Slezák a R. Cendelín získávají svými telegnostickými detekcemi – tedy pomocí svých virgulí. Při čemž Richard se svojí ocelovou pružinou reaguje spíše na vodu, zatím co Ladislav svými měděnými dráty rozpoznává spíše tektoniku a morfologii krasové horniny. Oba si svoje zjištění či dojmy z detekce sdělují a teprve vzájemným porovnáváním svých poznatků vytváří a vyjadřují svoje závěry o tom, co vlastně v hlubinách pod našima nohama je, či není. To ještě s námi zpočátku nebyl Kamil Pokorný - další telegnostik, který určuje i hloubky.
V této fázi výzkumů si Josef uvědomil, že jen smysluplné zaznamenávání těchto poznatků do nějaké mapové dokumentace nás může posunout dál. Drobné náčrtky poznatků v exkurzních zprávách měly sice svůj dokumentační smysl, ale pro ucelenou orientaci v terénu bylo nezbytně nutné vytvořit nějaký větší dokumentační celek.
Nejprve vznikl spor, zda je lepší zaznamenávat poznatky do mapy v měřítku 1 : 5 000, nebo do mapy v měřítku 1 : 10 000, která se zdála Laďovi přesnější. V té době už ale Josef vytvářel v terénu ucelené řady pevných bodů, od kterých se dalo jakékoliv místo v terénu či jakákoliv lokalita relativně přesně (tj. v rámci možností přesného zaměření azimutu pomocí buzoly víceméně z volné ruky) zaměřit. Odměření vzdálenosti pásmem již přesné je.
Ukázalo se, že ani mechanické zvětšení map nepřináší upřesnění orientace. Nějaký čas jsme v těchto problémech bloudili, až Josef začal kreslit výsledky měření v měřítku 1 : 1 000 a doplňoval to zaměřením dalších bodů v terénu.
Pokud jde o zaměření azimutů: máme například pět map jeskyně Pekárny. My jsme středem jeskyně natáhli vodící šňůru, jejíž azimut jsme zaměřili jako 337°. Z těch pěti map se námi naměřený azimut shoduje jen s jednou z těch map, s mapou ing Feitla z roku 1925. Když jsme se o tom bavili s Dr. Kalendou (geolog, obsluha georadaru), řekl nám, že horniny mají slabý elektromagnetický náboj, který může uchylovat či měnit směr magnetické střelky kompasu v řádu i několika stupňů, ale i v průběhu času. Nicméně, to, co se nám podařilo v průběhu let vytvořit nám dává alespoň jakousi ucelenou představu o tom, co se v podzemí námi zkoumaných území nachází. Možná jsou naše mapy nepřesné. Je to zhotoveno na hranici našich možností, ale je to alespoň nějaký výsledek, který dává představu co před námi podzemí skrývá.
Naše práce vzbudila pozornost pracovníků, výzkumníků, kteří v Moravském krasu pracují s výkonným georadarem (geolog RNDr Pavel Kalenda CSc, a elektronik Ing Rudolf Tengler), navštívili několikrát naše pracoviště a jejich měření pomocí georadaru v podstatě potvrzuje naše zjištění a výsledky.
A zatím, co jsme se snažili svoje poznatky rozšiřovat a dokumentovat, čas neúprosně běžel. Protože jsme už ve věku, kdy jsou naše výpravy do krasu čím dál obtížnější a namáhavější (2018: Pokorný 85 let, Slezák 84 let, Cendelín 73 let), soustředili jsme naše poznatky posledních desíti let do jednoho uceleného bloku, který vám zde předáváme (viz: Archiv).
Věříme, že vám takto prezentovaných deset let naší práce bude k užitku.
Pracovní skupina SE – 3.
2018.
Naše ranní porada před výjezdem do Krasu (18.12.2018)
Zleva: Milan Jež, Ladislav Slezák, Richard Cendelín, Josef Pokorný
Kamil Pokorný:
Je potřeba doplnit, že naše, již společná bádání v kouzelné a záhadné jižní části Moravského krasu, pokračují v rámci sil, možností a počasí stále dál, a byla "vydána" 13. ročenka s dalšími překvapivými zjištěními. Ta se tu pak také objeví v archivu webu.
Krom mne je dalším "externím spolupracovníkem" skupiny SE-3 také dlouholetý speleolog Milan Jež. Již v dřívějších letech se významně podílel na výzkumu Ochozské jeskyně a podpoře systému sledování skapových vod, ale i měření, mapování a kreslení místních jeskyní již v 70-tých letech, a záležitostmi širší okolní problematiky a nyní opět velmi aktivně pomáhá skupině SE-3 v poznávání a odhalování dalších tajů, které Moravský kras dosud ještě skrývá.
Začíná se tak pozvolna zvětšovat jakási stínová podskupina speleoskupiny ZO 6-12, do níž SE-3 patří. Nebráníme se rozšíření o další zanícené spolupracovníky a hlavně: Každá pomocná ruka a síla se nám hodí! Nebojte se nám ozvat.
Zleva: Milan Jež a Ladislav Slezák - odebíráme vzorky z Hostěnického potoka
Zleva: Ladislav Slezák, Milan Jež a Josef Pokorný - při prohlídce Vývěru I.
Zleva: Josef Pokorný a Ladislav Slezák - odpočívadlo u Vývěru I. 10/2018
Zleva: Ladislav Slezák, Richard Cendelín a Josef Pokorný - kousek od Trojáku
Zleva: Kamil Pokorný a Milan Jež - před průzkumem Pekárny termokamerou
Ladislav Slezák o širší spolupráci:
Naše skupina SE-3 (jako součást ČSS, ZO 6-12) provádí spolu s externími spolupracovníky a kolegy dlouhodobě základní výzkum v jižní části Moravského krasu, se zaměřením na geotektoniku, paleogenezi i hydrografii daného regionu.
Desetiletou sérii našich ročenek jsme završili závěrečnou zprávou, kterou jsme v roce 2018 prezentovali a v papírové podobě i v podobě elektronické jsme dali k dispozici jak zainteresovaným institucím, tak celé veřejnosti případných zájemců – viz ARCHIV na serveru SPELEO.cz a SPELEOzahady.cz
Naše práce byly rozděleny do několika okruhů s pokrytím vymezeného území mezi Hádkem, Hostěnicemi, Mokrskou hájenkou a Kaprálovým mlýnem. Byla tak pokryta krasová povodí Říčky a Hostěnického potoka s cílem sledování jejich paleovývoje v co nejširším pojetí.
Josef Pokorný po společném zaměření zakresluje mapy sledovaných anomálií.
Žlutě - detekované anomálie a dutiny cca do roku 2017.
Koncem roku 2020 už máme detekcí 3x tolik, ale na web budeme
ty informace přidávat spíše až po publikování ve Speleoforu...
Zatím co některé objekty byly sledovány okrajově (Hádecká ventarola a soubor jeskyněk, které sledují levostranný svah kaňonu Říčky v nadmořských výškách erozních stupňů 350 – 380 m až po Kamenný žlíbek), hlavní pozornost byla zaměřena k významným lokalitám (Ochozská jeskyně, jeskyně Pekárna) a jevům v jejich příčinných souvislostech.
V řadě případů se nám daří ve spolupráci s dalšími odborníky (geofyzika, hloubkový radar, radiomaják) a v neposlední řadě i telegnostiky (nejde o hledání vodních zdrojů, rudních výskytů, důlních stařin apod. s praxí v detekci geotektonických prvků, krasových pásem s oslabenou odolností, průběhu na ně vázaných poruch a krasových dutin.
Dobrá spolupráce probíhá i s dokumentačním střediskem Českomoravského cementu, a.s., který nám poskytuje profily geologických vrtů a průběžné výsledky hydromonitoringu. V oblasti paleontologie a paleosedimentologie probíhá spolupráce s Ústavem geologie Masarykovy univerzity v Brně (vyhodnocování nových defilé v lomech a odběry paleontologického materiálu).
Tato široce založená spolupráce dává dostatek prostoru pro rozšiřování poznatků, směřujících k definování dosud zcela neznámých a v mnohém převratných faktů a vazeb v otázkách paleogeneze jeskynních systémů této jižní části MK a konec konců i návody pro praktickou speleologii, zaměřenou k dosažení nových objevů.