Každý kluk toužil objevit neznámý vchod do nějaké chodby nebo jeskyně...

Jen doslova nad okrajem Brna jsou k takovým objevům stále veliké možnosti. Ale skoro nikoho to dnes nezajímá! Nebo Aspoň ne do té míry, že by se po jižní části Moravského krasu opravdu toulal a pátral po dalších jeskyních. A tak záhady stále zůstávají nedořešeny. A kolegové, staří jeskyňáři přes 80 let, naříkají, že o to dnes nemá nikdo zájem. Mladí jeskyňáři míří do větších prostor středního a severního krasu, nebo do zahraničních jeskyní, a téměř nikdo se opravdově a systematicky o zatracovaný a přitom tolik perspektivní jižní kras dnes pořádně nezajímá.

O jaké záhady se jedná?

Například o to, kudy protéká Hostěnický potok za Hostěnickým propadáním. A také potok od rybníku Hádek. Pokusy s obarvenou vodou prokázaly, že tyto vody protékají dodnes neznámým systémem a syfony v podzemí, kde se zdrží i několik více hodin, než se objeví ve vývěru u Kaprálova mlýna. Větší doba toku vody napovídá, že se bude jednat o komplikovanější systém podzemních prostor, ale dodnes se neví, kudy se tam konečně dostat, nebo zda se jedná pouze o puklinové spáry a úzké poruchy.

Skutečně se to neví? Staří jeskyňáři, kteří se ještě dodnes z posledních sil téměř každý týden touto oblastí plahočí, si za celá desetiletí povšimli různých provázaných jevů, jak se chovají vody například při průtrži, povodních, a jiných situacích. Vědí, kde se objevil po bouřce pramínek nebo výtok vody. Vědí, na kterých místech při poprašku sněhu zůstává "mastný flek" s roztátými krystalky sněhu, neboť vývěr teplejšího vzduchu z neznámé jeskyně sníh rozpouští... Feitlova jeskyně a Hynštova Ventarola v Kamenném žlíbku, nebo záhadné Hynštovo funidlo nad Ochozským rybníkem Hádek a další místa, která jsem začal systematicky pozorovat i pomocí termokamery...

A co jeskyně Pekárna? I té se budeme na tomto webu důkladně věnovat, protože mnohaleté bádání potvrzuje její dosud neznámé pokračování! Několik metod (několikrát georadar, i telegnostika) jasně potvrzuje, že za zadním závalem pokračují další prostory. O jejich objev a překonání se pokusil již ve třicátých létech badatel Prix, jeho úzká chodba zůstala v zadní části jeskyně dodnes. Za konec závalu se však tehdy ještě neprokopal. Zával se nepodařilo ani rozstřelit množstvím trhaviny, protože se nejedná o kompaktní skálu, ale pro trhavinu měkké sedimenty! A tak zůstává veliká záhada Pekárny nedořešena. Pomocí termokamery však nyní potvrzujeme i nápadné teplotní anomálie, které napovídají další souvislosti.

..

Jeskyně Švédův stůl nejspíše skrývá také několik překvapení. Její dnešní podlahu tvoří mnohametrový nános sedimentů podobně jako v jeskyni Pekárna. Co skrývá skutečné dno Švédova stolu? Proč jej dosud nebylo dosaženo? Jak navazuje na sousední Málčinu jeskyni, která je trvale zanesena známým bahnem, v němž zůstávají nadšencům občas holinky? A co skrývá boční síň, rovněž zasedimentována? Pod dnešní průchozí částí je detekována větev podzemního toku. Pokračuje skutečně do další vedlejší jeskyně Netopýrky, nebo pod blízkou Lysou horu, kde se stočí směrem k vývěrům? Povrch portálu Švédova stolu je nápadně ohlazen ústupem dávného ledovce. Co všechno vymodelovalo v okolní oblasti pradávné moře?

.

Jeskyně Netopýrka umožňuje proniknout až ke spodnímu toku. Před lety bylo možno se dostat do navazující prostory, ale bez šance prostoupit někam dál. Jeskyňáři před pár lety toto místo prozatím zavalili kvůli bezpečnosti, ale o tom všem se dočtete při kliknutí na konkrétní jeskyni v meníčku. Také nejspíše na webu připomenu zážitek mých kamarádů o tom, jak se jim skryl východ z Netopýrky. V tak jednoduché jeskyni jej nemohli najít, přitom nic nepili! Podobný zážitek popisuje jeskyňář Roman Mlejnek při průzkumu jeskyně v Rumunsku - nemohl najít východ, prostě tam nebyl, jenom skalní stěna! Znovu se vrátil do zadní části jeskyně a znovu dopředu a nyní už tam pokračování bylo! A já se nebudu na mém webu rozhodně vyhýbat ani těmto záhadám a jevům jenom proto, že většina je považuje za nereálné. O tom, co je a není reálné, nebo naše "realita", by se dalo diskutovat do nekonečna a nemají v tom jasno ani vědci. Děsí se nových objevů svých kolegů, kvantových fyziků. Ti totiž poslední dobou stále častěji prokazují, že žijeme v jakési iluzi, a dosud známý hmotný svět se chová jako hmotný jen za určitých podmínek... Do paraelních realit a světů nebo dimenzí se na tomto webu pouštět nechci ani nebudu, to už je jiná kategorie, to snad kdyžtak osobně. Já chci tímto webem nadchnout asi hlavně k těm fyzickým záhadám, a napomoci k objasnění dalších souvislostí i z důvodu chování a ubývání spodních vod, včetně těch krasových.

.

Vývěry I a II také dodnes zůstávají záhadou, tedy jejich napájení, protože uměle ražená štola objevila jeskynní propast, která je krasovou vodou napájena téměř až u dna. Voda tam přitéká úzkým otvorem z neznámých prostor, do nichž nebylo zatím možné proniknout. V roce 2018 se o to oficiální cestou pokoušely při nízkém stavu spodních vod dvě místní speleo skupiny, ale CHKO to nedovolila, ani mnozí další jeskyňáři to nevnímali jako rozumné - vyčerpat vodu v propasti, protože se jedná o systém spojitých nádob a skutečně vyčerpat tu vodu, by znamenalo zdlouhavý proces při čemž by se nutně musela vyčerpat již tak nedostatková krasová voda z okolních prostor a s tím by souviselo ohrožení dalších fyzikálních a přírodních jevů, protože za současného kritického nedostatku vody by mohlo trvat opětovné přirozené naplnění prostor o neznámé velikosti i celé roky a v horším případě desetiletí. Ochrana zdejšího přírodního systému je důležitější, než sebevíce lákavé objevy neznámých krasových prostor a jeskyní.

.

Jeskyně Májová, Liščí díra a další jsou dnes ucpané sedimenty. Představují možný vstup do neznámých krasových částí vápencového údolí Říčky? Termokamera i další indicie to již víceméně potvrzují! Proč se zde dosud neprovádí žádný průzkum? Proč se sedimenty neodkopou? Protože není dost nadšenců!

Tento úvod pro bezpočet místních záhad bych ukončil nahlédnutím do nejkrásnější jeskyně jižního Moravského krasu, a tou je rozlehlá Ochozská jeskyně s bohatou výzdobou. O její historii a dalších zajímavostech budu postupně na tento web přidávat další články a nejvíce informací najdete v našem rozsáhlém archivu. V roce 2018 začínáme s kolegy z povrchu detekovat dosud neznámé Horní patro Ochozské jeskyně, čímž se postupně snad konečně objasní konkrétní toky vod z Hostěnického popadání. Část jednoznačně směřuje i do již známých prostor Ochozské jeskyně, ale jiná část z vedlejšího vývěru směřuje při aktivním stavu směrem k jeskyni Liščí díra a až k Estavele pod Hádeckým rybníkem! Více o Ochozské jeskyni - zde.

..

V jižním Moravském krasu si významní badatelé v průběhu let a věků povšimli mnoho dalších záhadných jevů.
Například Martin Kříž popisuje záhadu: Díra před vchodem do Ochozské jeskyně:

"V údolí Hádeckém (tj. v údolí Říčky) bylo plno nánosu (bahna, štěrku, balvanů); z Ochozské jeskyně zdaleka bylo slyšeti temné hučení. Kamenné veřeje, v nichž upevněny jsou dveře (vchodové do Ochozské jeskyně), byly vyzdviženy, železné mříže u dveří zprohýbány a silný potok vrhal se 8 m přede dveřmi do otvoru na půl metru širokého do podzemní prostory. (!!!)
Svědkové hodnověrní mi vypravovali, že při povodni oné vyrážel z Ochozské jeskyně tak silný proud vodní, že nebylo možno přiblížiti se a že to vypadalo právě tak, jako kdybychom u ohromné bečky vyrazili čepek. Totéž opakovalo se při povodni v r. 1883."
- Do jakého půlmetrového otvoru se mohl vrhat silný potok?! Dnes u vchodu do Ochozské žádný takový otvor není! Je snad zasedimentován? A co by v těch místech odhalil průzkum georadarem? Pojďme prozkoumat i tuto záležitost, vždyť přímo napovídá, že velké množství vod muselo pokračovat do neznámých podzemních prostor hned na proti vchodu do Ochozské! Proč se tak zajímavému postřehu nikdo desítky let vůbec nevěnoval?!
Nebo kudy se dostal do jeskyně medvěd a mrazové sedimenty? (PDF)

A další neméně zajímavé záhady - vyberte si v levém meníčku!       ( ZPĚT nahoru )

Rád vás poznám při společném bádání a odhalování zdejších záhad a neznámých jeskyní - kontaktujte mne...

PS.:
Záhadou pro mne také zůstává, že kamarádka v Ochozském rybníce nezmrzla, ale to už na tento web možná nepatří :))