Musím tam jít. Musím tam zase jít znova a pak zase znova. Ten Kras je nakažlivý. Znova a zase znova, snad ještě tento týden... a zase znova tam jít. Je tam nějaký magnet, hloubka, asi přitahuje ta podstata, to spojení s přírodou, a ta touha, něco tam objevit, povšimnout si nějaké lesní cestičky, která mne zavede k... Vždyť jsou tam JESKYNĚ!
Jižní Moravský kras má výhodu: Zatím není tolik zatížený turisty jako například Macocha a okolí. A doufám, že tento můj web to nijak zásadně nezmění. Křičejících splašených dětí, které pobýhají zbytečně mimo vyznačené cesty, šlapou po broučcích a bylinkách, nebo rovnou do rostlin hloupě mlátí klackama, jenom proto, že si hrají "na rytíře" nebo na vojáka, na válku, jak je to naučil moudrý tatínek, to opravdu této kouzelné krajině nepřeji! Ani větší množství odpadků, ani bezohledné kuřáky, kteří bez toho šluku nedokáží vydržet ani půl hodiny v přírodě (aby se tím vším kyslíkem náhodou neotrávili) a krom toho, že tím kouřem obtěžují všechny ostatní lidi, tak ještě odhazují nedopalky a často se tím zbytečně vznítí les a poškodí příroda!
Jedinečná krása Moravského krasu je tu pro všechny opravdové milovníky přírody, kteří jí chtějí s úctou a tiše naslouchat, respektovat a chránit.
Protože také rád fotím, přináším alespoň pár záběrů z této oblasti pro ty, kdo zde ještě nebyli, a nebo profičeli na kole Krasem bez povšimnutí tak rychle, že pěší sotva uskakují z cesty:
155