Jeskyně Liščí díra, stejně jako nedaleká jeskyně Májová, byly zaregistrovány do seznamu jeskyní přesto, že nelze do žádné prostory vstoupit, neboť jsou od samého počátku silně zaneseny sedimenty. Nalézá se v levé údolní stráni Hádeckého údolí, nad ponorem "D" Hádecké Říčky, prakticky "za rohem" vedle vchodu do jeskyně Ochozské.
Většina jeskyňářů se bohužel věnuje raději větším nebo nadějnějším prostorám ve středním a severním krasu. Pro některé nadšené speleology ale představuje Liščí díra poblíž Ochozské jeskyně zajímavou výzvu a šanci k překvapivým objevům, protože i moje termokamera opakovaně prokazuje v Abri Liščí díry významné tepelné rozdíly jak v letním horkém počasí, tak i v zimním mrazivém. Odkrývání sedimentů by nakonec mohlo odhalit další záhady a zákulisí místního složitého hydrologického systému. A nejspíše spojení v podobě dutiny, navazující na systém Ochozské jeskyně! Nejlépe se o tom rozepisuje ctěný kolega Josef Pokorný. Jeho práce zde budu zrcadlit v PDF podobě, v meníčku zde vlevo. Větší nadšenci nechť prosím věnují jeho pracem větší pozornost.
Kéž by také Liščí díra oslovila více nadšených odborníků natolik, aby konečně došlo k odkrývání vstupních sedimentů a ukázalo se, proč termokamera ukazuje tak významné tepelné rozdíly, související s pohyby vzduchu v navazujících (dnes skrytých) prostorách, které jsou dosud zcela neznámé a představují jednu z největších záhad jižní části malebného Moravského krasu!
U vchodu jeskyně Liščí díra prováděl výzkum Archeologický ústav ČSAV v Brně. Pracemi více obnažil vchod (skalní otvor) a snížil terén pod původním vchodem, který byl jen perforací ve skalní kulise. Tím byl uvolněn dnešní vchod, představující nyní 2 m široký a pod klenbou 3 m vysoký včetně 0,7 m vysoké sedimenty prokopané chodbičky. Uvnitř se nachází 2,5 m vysoký komínek a jeskyně je v dalším průběhu téměř celá vyplněna sedimenty. Chodbička se úží na 1 m, snižuje na pouhé 0,3 m, mírně stáčí vlevo a klesá do malého sifonu, za nímž se její směr napřimuje. Ve vzdálenosti 10 m od vchodu je další komínek, který je 2 m vysoký a 0,25 m široký. Dále se chodba rozšiřuje až na 3 metry a zvyšuje na 0,9 m. O 3 m dále následuje vlevo několik větších kamenů. Chodbička pak ve 21,5 m vzdálenosti od vchodu končí v hlíně a suti a blízkost povrchu prozrazují kořeny stromů. Dnes známá část jeskyně zachovává JZ směr.
Jedná se o větší jeskyni vytvořenou pravděpodobně Hádeckou Říčkou, dnes téměř zcela vyplněnou sedimenty.
Šachta kopaná pod vchodem Křížem (1902) zachytila skalní dno v hloubce až 5,5 m!
Nějak nedokážu pochopit, že taková záležitost nechává desítky let místní jeskyňáře vůbec spát! Vždyť mohou být v hlubších částech zasedimentované i další odbočky do dalších větších prostor a nakonec navazující do dnes ještě neznámé sekce Ochozské jeskyně, a nebo směřovat do dnes vůbec neznámých ještě nižších pater blízké Ochozské jeskyně! A "stačí" tady k větším objevům se postupně jenom prokopat! V naší zemi jsou nekrasová území, kde není ani náznak vchodu do jeskyně a hlavně ani vápenec. Co by tam za to možná dali, mít ve svém blízkém okolí tak nadějnou díru!
Knapovo jezírko
Velice zajímavé je už to, co zachytil a zakreslil v roce 1948 senzibil Knap:
Archiv: Skupina SE-3 (Detailnější to zatím dávat veřejnosti nebudeme)
Na kliknutí - další mapy pana Knapa...
Stránku o této jeskyni teprve dodělám postupně, omlouvám se.
Pár záběrů:
Další zajímavé dokumenty, které dlouhé roky shromáždil a sepsal hlavně kolega Josef Pokorný a další naši kolegové jeskyňáři, a publikovali postupně na CD ročenkách, pak umístili ke shlédnutí pro širou veřejnost na serveru Speleo.cz do sekce Archiv.
Pro snadnější přístup zrcadlím některé dokumenty v samostatných PDF souborech také zde v meníčku vlevo nahoře, protože na serveru Speleo.cz zatím není možné si jednotlivé dokumenty z celé "databáze" vytáhnout. Člověk tam může pouze prohlížet celé obsáhlé ročníky. Jenomže například pro hledání informací o Liščí díře by prakticky musel projít celých 10 let databází, tedy ročenek, což je nepraktické a zdlouhavé. Dal jsem si tedy práci a jednotlivé příspěvky vytáhnul a také opravil gramatiku, odstavcové uspořádání, odstranil rozdělovníky atd. pro vás, všechny nadšené badatele, i milovníky záhad a jeskyní a Moravského krasu.
Proto si dovoluji ony dokumenty pro veřejnost "zrcadlit" i na tomto webu - serveru, přičemž jednotlivé autory tam vždy uvádím. Jejich přáním bylo a je, "aby to někde nezapadlo to jejich pachtění v propadlišti věků", a byli nadšení, když server Speleo.cz jejich práce v roce 2018 zveřejnil k nalezení a dispozici pro veřejnost, kterou to zajímá: Archiv.
Tento můj web www.speleozahady.cz je dalším vstřícným krokem, aby prostě byly tyto informace jednoduše k mání všem.
Prohlédněte si tedy další velice zajímavé dokumenty o historii, i současných objevech - v meníčku >> vlevo nahoře << ...
Termogramy v PDF:
Střed Pravá strana Pravá strana 2 strana