Jeskyně Pekárna patří mezi nejpozoruhodnější jeskyně jižní části Moravského krasu. Svůj název si vysloužila široce klenutým vstupním portálem, který připomíná otvor pece na pečení bochníků chleba, ovšem o šířce přes 19 m a výškou 5 m. Dále se klenba stropu snižuje na 3 m, potom na 2 m a tuto proměnlivou výšku si jeskyně drží až do zadní části, ukončené mohutným závalem sutě ve vzdálenosti okolo 60 m od vchodu jeskyně.
Vchod do Pekárny (2018)
V pravé části se lze ještě proplazit Prixovou průzkumnou chodbou do vzdálenosti 64 m od vchodu. Jejím prokopáním byla snaha v roce 1947 obejít zadní zával Pekárny a dostat se do dalšího, tehdy předpokládaného pokračování jeskyně. To se však nepodařilo. Mohla by pomoci odhalit možné pokračování termokamera?
K termokameře se ještě vrátíme – klikněte si pak vlevo na odkaz „termokamera“.
Jeskyně Pekárna (dříve zvaná Kostelík, nebo prostě Díravica) nedá spát nejenom mnoha jeskyňářům po desítky let bádání kolem této jeskyně, ale i mnohým jiným odborníkům a nadšencům. Nejenom v této době! S celou historií bádání, včetně toho archeologického, se můžete seznámit v dalších odkazech zde vlevo.
Archeologické objevy byly skutečně překvapivé, a to tehdejší odborníci neprokopali zdaleka celé zasedimentované dno jeskyně. Trochu je mi další záhadou, proč se v tak zajímavém a na super nálezy nadějném odkrývání a překopání zbytku dna Pekárny nepokračuje nyní. Pokud by se to zkusilo alespoň po obvodu a nejlépe do větší hloubky (ideálně na skalní dno chodby), byla by veliká šance krom archeologických skvostů konečně objevit také nějaké možné větvení a pokračování.
Jeskyně Pekárna dnes představuje 60 m dlouhou placatou chodbu. Jenomže mnoho dalších indicií napovídá a dokonce i geofyzikální průzkum potvrzuje, že Pekárna má pokračování, a to hned za zadním závalem. Dokonce profesionální georadar potvrzuje ono pokračování hned třemi směry. Pro více informací opět nasměruji na levé meníčko, kam přidám přímo popis a výstupy z měření pomocí georadarů – ona se tu totiž měření provedla dokonce dvoje.
Podle hlubších souvislostí lze ovšem předpokládat i recentní nálezy zhruba za polovinou délky nynější chodby tam, kde to napovídají přerušení skalních stěn, vyplněna sutí. V těchto místech potvrzují i alternativní metody dřívější pravděpodobný průtok snad Hostěnického potoka chodbou „napříč“ v nižších, dnes zasedimentovaných partiích! A nejspíše se nám to promítá i do termokamerou zachycených teplotních anomálií, pokud tedy si může zkušenější obsluhovatel termokamery spolu s profesionálním geologem takovouto interpretaci. L. Slezák dokonce ve svých nákresech označil některá místa za původní ponory, další dokumenty v meníčku vlevo. Přímý odkaz schválně nedávám, abyste si prostudovali všechny dokumenty :)
Sedimenty - uložené naplaveniny dnes (a z našeho chápání časových období již strašně dlouho) vyplňují většinu objemu jeskyně Pekárny. Až tolik, že návštěvník doslova prochází přímo pod stropem původně vysoké prostory! Kdybychom pomyslně odebrali sedimenty až ke skalnímu dnu, venku by profil vchodu jeskyně vůbec nevypadal tak zploštělý, jako dnes, ale byl by o několik metrů hlubší, než je dnes široký!
Boční pohled názorně ukazuje "hladinu" nánosů až ven před jeskyni.
Ani již není vůbec poznat, že byl rozkopán archeology...
Potvrzují to dřívější archeologické výkopy a já jsem rád, že vám z nich mohu přinést alespoň v horší kvalitě i několik dobových fotografií, které jsem sehnal s původní publikací Karla Absolona.
Karel Absolon organizoval archeologické výkopy v r.1927
Výkopy trvaly více let - více záběrů a info viz odkazy vlevo.
Jeskyně Pekárna už dokázala dřívější badatele (především zatím archeology) hodně překvapit. Díky tehdejším zásadním objevům se stala světoznámou jeskyní. Je nesporné, že Pekárna nás může ještě velmi překvapit i speleologicky a krom dalších archeologických unikátů může být odhaleno konečně i nějaké to pokračování, protože georadary to již potvrdily. (Podrobnosti v dokumentech vlevo).
Dočkáme se zde dalšího odborného výzkumu? Nebo jej sami zrealizujeme? Znamenalo by to řadu schválení a povolení, především od místní CHKO, a také potom odborný a archeologický dozor a řadu dalších náležitostí. Podkladů a důvodů je hodně, zbývá najít opravdové nadšence pro celou realizaci, aby to mohlo splňovat vše, co je potřeba.
Pokud se chcete podílet na zajímavých objevech a odkrývání neznámých jeskyní v jižním Moravském krasu, neváhejte nás kontaktovat.
Pár záběrů k prvnímu seznámení:
Pohled na Pekárnu v letech 1940 (kniha Martina Kříže)
Jedno letní ráno, kdy sluníčko ještě vychází nad Pekárnou
Po několika krocích do Pekárny...
K zadnější části - zbytkové haldičky po překopech...
Chystáme se zalézt do Pekárny hlouběji.
Vyfotím kolegy a nachystám termokameru, je mráz. Zleva: Josef Pokorný a Milan Jež
Kontrolujeme i boční stěny - jestli odhalíme výchoz tepla z neznámých dutin
Pyžamo do Prixovky, termokameru a zachvíli se zanořím :)
(foto: Milan Jež)
U Prixovy chodby (foto: Josef Pokorný)
Josef nasvěcuje vstup do Prixovky
Prixova chodba (spíše plazivka) termokamerou - naprosto bez teplotních rozdílů.
V pozadí - dřevěné vzpěry mezi levou "stěnou" závalu a pravou skalní stěnou.
Prixova chodba (tedy průkop závalem) - pohled zpět ke vchodu
Levá stěna je skalní, pravá je materiál závalu.
Pohled k závalu (hraji si s násvity koncem léta 2018)
A směrem ven (vlevo skalní porucha a lavice)
UV světlo odhalí další běžně neviditelné detaily
Pohled ven, na stropě ojedinělé "hrnce", místní rarita
Boční pohled z pravé strany - mimochodem v těchto místech
jsem termokamerou také odhalil nápadné projevy, ale o tom jindy.
Jeden z mých návrhů na hlavičku tohoto webu.
Další z mých návrhů... ale zvítězil pak jiný - viz zpět >> NAHORU <<
Další zajímavé dokumenty, které dlouhé roky shromáždil a sepsal hlavně kolega Josef Pokorný a další naši kolegové jeskyňáři, a publikovali postupně na CD ročenkách, pak umístili ke shlédnutí pro širou veřejnost na serveru Speleo.cz do sekce Archiv.
Pro snadnější přístup zrcadlím některé dokumenty v samostatných PDF souborech také zde v meníčku vlevo nahoře, protože na serveru Speleo.cz zatím není možné si jednotlivé dokumenty například k jeskyni Pekárna z celé "databáze" vytáhnout. Člověk tam může pouze prohlížet celé obsáhlé ročníky. Jenomže například pro hledání informací o Pekárně by prakticky musel projít celých 10 let databází, tedy ročenek, což je nepraktické a zdlouhavé. Dal jsem si tedy práci a jednotlivé příspěvky vytáhnul a také opravil gramatiku, odstavcové uspořádání, odstranil rozdělovníky atd. Práce "jak na kostele", ale dělám to rád a hlavně si myslím, že to má smysl pro další bádání, celkový přehled. A nikdo, žádný server, tak ucelené informace zatím nenabízí, tak si jej musím dělat sám :)) a samozřejmě pro vás, všechny nadšené badatele, i milovníky záhad a jeskyní a Moravského krasu.
Proto si dovoluji ony dokumenty pro veřejnost "zrcadlit" i na tomto webu - serveru, přičemž jednotlivé autory tam vždy uvádím. Jejich přáním bylo a je, "aby to někde nezapadlo to jejich pachtění v propadlišti věků", a byli nadšení, když server Speleo.cz jejich práce v roce 2018 zveřejnil k nalezení a dispozici pro veřejnost, kterou to zajímá: Archiv.
Tento můj web www.speleozahady.cz je dalším vstřícným krokem, aby prostě byly tyto informace jednoduše k mání všem.
Prohlédněte si tedy další velice zajímavé dokumenty o historii, i současných objevech - v meníčku >> vlevo nahoře << ...
A navnaďte se skvělým dokumentem České televize Brno, kde poznáte i kolegy:
(První georadar nedosáhl ani k jeskyni. Po natočení dokumentu však přišel ke slovu daleko lepší georadar a ten již potvrdil další pokračování Pekárny - dokonce snad její větvení. Více o tom - viz meníčko vlevo.)
Pokračování jeskyně Pekárna podle virgule Josefa Mrázka v březnu 1976:
Novější poznatky a velice zajímavou shodu naší podrobné virgulace z roku 2019
si prohlédněte >> ZDE! a náš článek v časopisu: Speleoforum 2020 - PDF
Ukázka pozičních shod virgulace (bíle) s interpretací georadarem (černě):
