Úvod do situace těm, kteří to neznají
Jeskyně Pekárna střeží veliké tajemství! Podaří se nám odhalit pokračování prostor dnešní známé tunelovité jeskyně? Usilovalo o to již mnoho badatelů. Mezi nejaktivnější patřil jeskyňář Prix, který nechal postupně hloubit průzkumnou chodbu podél zadního závalu při pravé stěně. Z této chodbičky - plazivky - mám zde na webu několik záběrů, i video. Kopání skrze zával přestalo, jakmile skončila pravá skalní stěna, coby pevná opora. Možná se jednalo o rozšiřující se prostoru závalem či sedimentem vyplněného dómu, každopádně průzkum byl tehdy ukončen. Když jej před několika lety chtěl obnovit jeskyňář Marek Poustevník Šenkyřík, známý svojí houževnatostí a zapálením pro věc, bylo mu to zatrhnuto, protože byl tak zapálen, že se pustil do práce bohužel dřív, než bylo vyhotoveno schválení tohoto průzkumu, a to se tehdy správě CHKO nelíbilo. Místo podpory, že už tam Marek začal opravdu s náročnými pracemi, celou akci rovnou zakázali a to je veliká škoda!
Ještě mnoho let předtím prováděl průkop s tehdejšími kolegy na levé straně závalu speleolog J. Himmel, ale po několika metrech odklizení závalu se obnažil strop, poskládaný z labilní suti - dílčích větších balvanů v kombinaci s hlínou, a pro další pokračování by bylo nezbytné řádně zabezpečit celý strop nákladným způsobem. A předchůdce, věhlasný Karel Absolon se zaměřil spíše na archeologický průzkum a nechal zhotovit průkopy skrze sedimenty, tvořící dnešní "podlahu" jeskyně Pekárny - viz zpráva a fotogfrafie - zde.
Telegnostický experiment provedli speleologičtí kolegové - geolog L.Slezák a R.Cendelín již v roce 1998 a znovu 2015.
Zachycené reakce v roce 2015 L.Slezák zakreslil po zaměření pomocí radiomajáku (2007) takto:
Pekárna, dříve zvaná Kostelík, si nadále urputně drží svá veliká tajemství. Mým kolegům tato záležitost samozřejmě leží v hlavě již desítky let a před lety domluvili dílčí průzkum georadarem pana Ing. Hrušky. O tom přinášíme přesné popisy a fotografie na jiném místě webu a příští rok (2021) ještě doplníme syntézu z výsledných prací více odborníků, a snad i průzkumného vrtu. Ale to ještě moc předbíhám!
Když jsem se s Josefem Pokorným a dalšími členy SE-3 postupně během let 2017-2018 spřátelil a přidal ke společným průzkumům jižního Krasu, nadchlo je, že jsem poměrně přesně schopen virgulí určovat hloubky dutin (což si ověřili přímo nad tunelem Pekárny), a tak jsme začali zkoušet detekovat průběhy dutin a anomálií nad jeskyní Pekárnou, tedy hlavně za ní.
Co jsme v roce 2019 objevili a potvrdili georadarem?
Překvapilo nás, jak se v průběhu roku 2019 členitý "pavouk" námi navirgulených dutin větvil. Geolog Laďa Slezák se snažil interpretovat polohy telegnostických reakcí do geologické situace zdejšího podloží, do všemožných map, i vzniku a vývoje jednotlivých vrstev včetně jejich pohybu v řádu milionů let. Také spolu s Richardem Cendelínem ověřovali reakce svými virgulemi v místech, kde jsem detekoval dutiny já, a někdy zase detekovali pokračující dutinu - jeskynní chodbu oni a já to kontroloval po nich a doplnil informacemi o hloubkách dutin - stropů a podlah. Tak jsme si reakce často potvrzovali a shodovali se. A kolikrát jsme se usmáli, když nás detekovaná chodba postupně přivedla na místa, kde jsme si pak všimli na stromech již starší bíločervené uvázané pásky - pozůstatky detekce dřívější, protože Laďa s Richardem tady už samozřejmě po lesích nad Pekárnou šmejdili a virgulovali dříve, ale nemapovalo se to, nebo ne tak detailně.
Oranžový "pavouk" námi navirgulených chodeb nad Pekárnou:
(Po červené cestě pak jel georadar a většinu našich dutin potvrdil!)
Neúplná mapa navirgulovaných chodeb nad jeskyní Pekárnou
- Tyto poznatky jsme chtěli prezentovat veřejnosti a já na tento web, až nám exaktně dutiny potvrdí georadar a až to budeme publikovat v naší ročence a na celostátním setkání jeskyňářů - Speleoforu 2020. To se stalo, nálezy jsme speleologické veřejnosti prezentovali i v podobě menší přednášky s promítáním, i v podobě odborného článku, který vytvořil kolega Laďa Slezák, celoživotní geolog, v PDF zde:
PDF: Náš článek v časopisu SPELEOFORUM 2020 - autor geolog RNDr. Ladislav Slezák
Bylo zajímavé, jak přesně jsme se shodovali i v případě, když jsme šli vedle sebe. Dráty a pružiny se nám hýbaly prakticky ve stejném okamžiku v rozmezí snad půl metru nebo méně. Tato shoda nás sice těšila, a při osobních zkušenostech každého jednotlivě se svojí virgulí během životní pouti nám jenom potvrzovala, že opravdu detekujeme - reagujeme na něco významného, ale přecejenom to chtělo prověřit i exaktně - alespoň vědeckým způsobem - georadarem. Tato situace nás tlačila tím více, jak se rozrůstaly detekované chodby našeho pavouka přes mapu.
Přes různá úskalí se nám po mnoha měsících podařilo domluvit s firmou Tengler - objednat jejich důkladný profesionální průzkum jejich georadarem. Tento průzkum byl proveden v prosinci 2019, zrovna, když jsem onemocněl a nemohl se účastnit. O to více jsem byl zvědav na výsledky a když mi potom v mailu Milan Jež popisoval, jaké byly nadšené reakce pana Kalendy přímo v terénu, když například v jednom místě vykřikl něco jako "Tady je díra jako kráva!", nemohl jsem se dočkat, až nám zpracují a zašlou výsledné radarogramy.
Zde se na dílčí části předběžné zprávy můžete podívat,
protože jsme ji publikovali veřejnosti i na našem CD - Ročenka č.12 - 2020:
Předběžná zpráva od firmy TENGLER: 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Nad jeskyní Pekárna a vlastně i nad Kamenným žlíbkem jihozápadně, nad suťovými svahy, vede lesní cesta. Tuto cestu, vymalovanou v pláncích červeně, protínají naše navirgulované chodby. Po této cestě jel v prosinci 2019 georadar a snímal odrazy z podložních vrstev. Zkušené oko pana Kalendy už při jízdě georadarem po cestě a snímání a vykreslování odrazů na displej, rozpoznalo mnohé nadějné dutiny. Jak číst radarogramy a vyznat se v nich, o tom je tento návod:
PDF: Jak se vyznat v radarogramu
Co je zásadní - georadar potvrdil námi detekované dutiny a anomálie:
Většina virgulovaných dutin převážně odpovídala anomáliím na radarogramech - většinou tam byla zjištěna významná a převládající shoda!
Naše virgulace, na které se přesně shodujeme já a Laďa Slezák a Richard Cendelín, tedy byla exaktně v prosinci 2019 potvrzena georadarem. Pozičně se naše detekované anomálie - dutiny či poruchy - převážně shodují výsledky georadaru.
Šampáňo jsme ale ještě nebouchli - to až se nám podaří zrealizovat několik vrtů a ty potvrdí dutiny přímo fyzicky. Což je zase a zase ta otázka finanční - skupinu ZO 6-12, jejíž podskupinou jsme jako SE-3, tento náš průzkum prakticky nezajímá.
Jsme si také vědomi známého výroku Karla Absolona: "Až mi ukážete mapy vnitřních prostor, pak tomu budu věřit."
Ukázka radarogramů - nejprve mapky "staničení" - bodů, kudy nad Pekárnou jel georadar:
Výsledné radarogramy:
(poskytneme na web pouze tyto orientační, ale detailnější výstupy
si necháváme z důvodu následného průzkumu pro sebe)
Radarogram na trase cesty nad Pekárnou
Radarogram stejný, ale filtrovaný - lépe se zobrazí rozdílnější odrazy
Co předcházelo objevům dutin georadarem?
V průběhu celého roku 2019 jsme téměř každé úterý po ranní poradě vyjeli na místo činu, pokud to počasí dovolilo. Jako jeskyňáři máme vyřízena povolení od jednotlivých subjektů (CHKO a majitelé lesů atd.), aby velmi staří kolegové ušetřili své síly a nemuseli jít ještě 1-2 kilometry lesními cestami například z Hostěnic.
Potom s použitím vyměřovacích kolíků, pásma, laseru a stativu s upraveným kompasem pro přesnější měření azimutů jsme postupovali v detekování pokračujících dutin - anomálií v podloží, naměřené hodnoty zapisovali a z toho pak Josef Pokorný doma pečlivě tvořil mapy a přikresloval další chodby. Je to sice ryze ruční "středověký" postup s pravítkem a kružítkem, špendlíky, pauzáky, ale je naprosto nejlevnější - stojí jenom hodiny času a trpělivosti.
Když připočteme časy v terénu a cesty, jsou to ročně stovky hodin práce na tomto objevování a dokumentaci. Každý sedmý den - sedmina roku - to je určitě přes měsíc dní v roce, věnovaných přímo této záležitosti. Ocení to někdo? Proto to neděláme. Pohání nás silná vize, že odhalíme něco víc z dosud ukrytých jeskynních chodeb v této oblasti a napomůžeme také lépe porozumět vzniku jeskyní a geologickému vývoji této oblasti. Jižní Kras je většinou zatracován jako neperspektivní - ano, na středu (Křtinské údolí) a na severu Krasu (kolem Sloupu) jsou mnohem větší šance na zajímavější objevy i výzdobu. Ale i ten jih ještě neřekl poslední slovo a skrývá hodně podivuhodností! Jeho smůla je, že je tolik zasedimentován, a to také brání rychlejším objevům a postupu otvory a evidovanými jeskyňkami, kterých je dnes v údolí Říčky na 40! Kolegové po 40 letech zkušeností včetně geologa Ladi Slezáka (emeritního ředitele Správy jeskyní Moravského krasu) odhadují na základě mnohaletých pozorování hydrologie (chování vody) a jiných jevů, že tato vápencová oblast je provrtána opravdu jako ementál. Toto tvrzení podporuje i prof. geolog Ing. Musil svými zjištěními a geologickými mapami, naznačujícími množství anomálií v oblasti nad a kolem jeskyně Pekárna:
Geofyzikální průzkum (Geodrill, 2009, Dostál et al., 2008,
červeně - předpokládané zkrasovění, volné nebo vyplněné dutiny!
Zajímavé jsou i geologické souvislosti, vedoucí k již odtěžené jeskyni Mokerské:
Nahlédněte do naší činnosti blíže
- jak mapujeme v terénu a jaké vznikají mapy:
Prezentace našich objevů - SPELEOFORUM 2020 - Videozáznam:
O našem průzkumu jsme publikovali článek: Speleoforum 2020 - PDF